Mgr. Dana Pokorná - dříve O.K. Service

víc než jen ubytování...






Dovolená v Dobřečově - v chatě "Pod vrškem"
s tradicí od roku 1990...





Poloha Dobřečova je vpravdě ideální; většina zajímavostí Jeseníků se nachází v jeho blízkém okolí (do vzdálenosti 35km) - Karlova Studánka, Velké Losiny, Šumperk, vodní nádrž Slezská Harta, Vrbno pod Pradědem, "Skřítek" - rozcestí mnoha turistických tras. Trochu dále, kolem 50km pak máte Šerák-Keprník, Králický Sněžník, Krnov, hranice s Polskem,...


Jesenická příroda je v některých částech natolik jedinečná, že zde byla v roce 1969 na ploše 740 kilometrů čtverečních vyhlášena chráněná krajinná oblast. Na území Jeseníků vznikly dokonce národní přírodní rezervace: Praděd, Šerák-Keprník, Rejvíz a rašeliniště Skřítek.

Kromě zachovalé přírody představuje oblast Jeseníků důležité vodohospodářské území. V oblasti Králického Sněžníku na jižním svahu hory Klepý se nachází uzel rozvodí tří moří, a to moře Severního, Baltského a Černého. Rozvodí mezi Baltským a Černým mořem probíhá hlavním hřebenem Hrubého Jeseníku.

Zdejší drsný kraj zrodil geniálního léčitele Vincenta Priessnitze, pro kterého bylo pozorné sledování zdejší přírody podle jeho životopisců jedinou lékařskou univerzitou, kterou absolvoval. Světově proslulý rodák založil tradici léčení vodou, ve kterém dodnes pokračují stovky lázní po celém světě.



Tipy na výlety



Neobyčejně půvabný hrad Sovinec
najdete na skalnatém výběžku v horském údolí Nízkého Jesníku, asi 15km jižně od Rýmařova. Hrad založili mezi léty 1329-1332 příslušníci roku, který se od roku 1348 nazýval po hradu "páni ze Sovince". 1474 jejich panství zpustošil Matyáš Korvín. Poslední dědici vymřeli po meči 1543, panství se pak ujal Kryštov z Boskovic a rozšířil hrad o pohodlné renesanční sídlo. Jan Kobylka, poslední český majitel a ochránce pečeti Matyáše Habsburského, prodal 1623 panství Řádu německých rytířů. Ti hrad výrazně zrekonstruovali pro kněžský řád a později lesnickou školu. Roku 1904 byl změněn na sídlo velmistra Řádu německých rytířů. Roku 1938 zlikvidovali řád nacisté, většina bratří skončina v koncentračních táborech a hrad sloužil Wermachtu jako zajatecký tábor. V květku 1945 zničil hrad požár, který vznikl za dodnes nevyjasněných okolností - buď ustupujícími jednotkami Wermachtu, nebo spíše sovětskými oddíly. Rekonstrukce probíká od 90.let 20.století. Na hradě, kde je prohlídka bez průvodce se pořádají kulturní akce, vystoupení šermířů, herců, předvádí se tradiční řemesla a jarmarky, promítají se filmy a setkávají rezbáři. Je ve správě Muzea v Bruntále.




Rešovské vodopády jsou oblíbený turistický cíl.
Jedná se o chráněný přírodní výtvor a zároveň největší vodopády Nízkého Jeseníku, v údolí na horním toku říčky Huntavy. Říčka zde prochází hlubokým úzkým kaňonem přes několil vodopádů a kaskád. Pod vodopády kdysi pracoval vodní mlýn. V kaňonovitém údolí se kolem vodopádů zachovaly původní jedlobučiny s kapradinami, mechová společenstva stinných skal a padlých kmenů. Protože je tato romantická přírodní lokalita turisticky oblíbeným místem, byla v údolí zřízena trasa, která provádí pěší návštěvníky nejkrásnějšími partiemi údolí a skalního kaňonu podél toku Huntavy, což je umožněno systémem dřevěných mostů, schodů a lávek doplněným vyhlídkami na nejpozoruhodnější partie. Trasa vede po značené turistické stezce. Nejsnadnější přístup k vodopádům je  z vesnice Rešov - cestou z Dobřečova směrem na Rýmařov odbočte v obci Skály vpravo. 




Pradědova galerie u Halouzků se rozkládá na rozloze 4 hektarů. Během prohlídky můžete shlédnou velké množství vyřezaných plastik zvířat či betlém v životní velikosti, který čítá 154 soch a váží 20 tun. Nechybí zde ani slon či velbloud v životní velikosti.

Dominantou celé galerie je pak socha vládce jesenických hor - Praděda, která se tyčí do výše 10,4m a váží okoli 15 tun. Po ní je také celá galerie pojmenována. Galerie se nachází kousek v obci Jiříkov, kousek od hradu Sovince a návštěvu vřele doporučujeme!





Po nejvýše položeném moravském hradu Rabštejn (863m)
zůstaly dnes málo znatelné ruiny. Přesto, nebo možná právě proto, dnes patří  Rabštejn mezi turisticky atraktivní místa. Z vyhlídky na vrcholu zadních skal, kam lze vylézt po dřevěném žebříku ve skalní puklině, je krásný pohled na Jeseníky a na druhé straně až na Hanou.

Dvě skalní hradby jsou 25 až 35 m vysoké a jsou dnes cvičným horolezeckým terénem, pod zříceninou je horolezecké tábořiště. Rabštejn patří k největší a nejznámější lezecké oblasti na severní Moravě. Jsou zde cesty všech stupňů obtížnosti, takže si zde zalezou jak rekreační lezci tak lovci extrémů. Skála je pevná a bohatě členěná. Lezení je rozmanité, od stěnového lezení a převisů po komíny a spáry.




Horské sedlo "Skřítek" odděluje na jihu pohoří Hrubého Jeseníku od Hraběšické vrchoviny a leží v nadmořské výšce 877mnm. Pro svoji polohu je východiskem pro řadu turistických značených cílů - letních, i zimních běžkařských. Nejvyhledávanější je hlavní hřebenová trasa směrem na Jelení studánku, Petrovy kameny a Ovčárnu. V sedle se nachází rašeliniště o rozloze 166ha, které je národní přírodní rezervací, ale není přístupné veřejnosti.  V centrální části má rezervace ráz tundry s jednotlivými exempláři břízy karpatské, tůňkami a mokřadly. Území je významným hnízdištěm čápa černého, sýce rousného a jeřábka lesního. Lesní porosty zde přesahují věk 160 let. Najdete zde také motorest, jehož parkoviště hlídá socha "Skřítka", dobrého ducha Jeseníků, po němž je toto místo pojmenováno. Skřítek vypadá ze všech stran stejně. Pokud jste příznivci turistiky, neměli byste návštevu Skřítka vynechat!



Praděd je nejvyšší hora nejen Jeseníků, ale také celé Moravy (1491m n.m.). Je to současně nejatraktivnější místo Národní přírodní rezervace. V celé oblasti je celá řada značených turistických tras, pěších i cyklistických. Na vrcholu byla vybudována televizní věž s vysílačem (162m), rozhlednou ve výšce 40m a restaurací. Za příznivých podmínek (velmi dobré viditelnosti) lze z rozhledny spatřit Beskydy, Krkonoše, polské roviny i Vysoké Tatry, Malou Fatru a někdy dokonce Nízké Alpy v Rakousku.

Na Pradědu je nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1°C. Na severním úbočí vrcholu najdeme rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou. Na vrcholu stála původně kamenná rozhledna z let 1903 až 1912. Věž byla postavena v romantickém duchu starého gotického hradu. Po druhé světové válce chátrala a zřítila se. V roce 1968 bylo započato s výstavbou 162 m vysokého vysílače (1970). Celá stavba byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace.




Karlova studánka jsou moderní a ojediněle přebudované lázně uprostřed krásné jesenické přírody. První zmínky o léčivých pramenech jsou z počátku 18.století. Lázně založil nejmladší syn Marie Terezie, Maxmilian II. František v r.1780. K přírodním léčivým zdrojům patří kromě klimatu (místo s nejčistějším ovzduším v ČR) také přírodní oxid uhličitý a minerální voda, která slouží k přípravě uhličitých koupelí i rašelinových zábalů, k inhalaci a k pití. Mezi oblíbená místa patří bazén s teplou slanou vodou (32 až 34°C), podvodními lehátky, lavicemi a masážními proudy. Najdete tu také vířivku, finskou saunu, tepidarium a solnou jeskyni. Lázeňský park zdobí umělý vodopád a geologická expozice hornin z oblasti Jeseníků. Minerální voda a přírodní oxid uhličitý jsou získávány z hloubky 127 m.  V lázních probíhá komplexní lázeňská léčba pro onemocnění horních cest dýchacích, stavy po nemocích onkologických a také cévní nemoci (vysoký krevní tlak) a pohybové (kloubní a páteřní obtíže). Dále zde probíhají rekreační a relaxační programy  s různou délkou pobytu.





Zámek Velké Losiny dal zbudovat na místě tvrze Jan ml. ze Žerotína v roce 1589. Zároveň byly zvelebeny místní lázně, o jejichž léčivých pramenech je již zmínka z roku 1562. Společně s papírnou (1596) se jedná o tři nejvýznamnější objekty Velkých Losin. Celý zámecký komplex prošel za mnohá staletí četnými stavebními úpravami, které jej postupně zobrazily až do současné známé podoby. Při prohlídce zámku návštěvníky ohromí především unikátní rytířský sál vyzdobený koženými tapetami, kachlovými kamny (z r. 1589) a stejně starým příborníkem. K nejcennějšímu mobiliáři patří tapisérie ze 17. století s výjevy z antické mytologie. V tzv. barokním křídle je instalována obrazárna s díly středoevropských malířů 17. až 19. století. Z daleka viditelnou dominantou zámku je osmiboká šestipodlažní věž se zámeckými hodinami. Zámek Velké Losiny neblaze proslul krvavými procesy s čarodějnicemi v 17. století (období působení inkvizitora Bobliga z Edelstadtu). V jeho komnatách byl z části natočen film Kladivo na čarodějnice (podle stejnojmenné knižní předlohy Václava Kaplického), zachycující osudy lidí falešně nařčených ze spolku s ďáblem.





Původně žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje ve Velkých Losinách nepřetržitě od konce 16. století až do dnešních dnů. Je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla, jediná svého druhu v České republice. Papírenská manufaktura ve Velkých Losinách představuje svým návštěvníkům na dvou prohlídkových okruzích Muzea papíru tradiční výrobní techniku papíru, dějiny řemesla i řadu technických zajímavostí. Umožní vám nahlédnout do minulosti a současnosti kdysi velmi známého, ceněného a rozšířeného řemesla. Ruční papíry se více než čtyři staletí stále vyrábějí v autentických prostorách této technické a kulturní památky. Prohlídka areálu se zasvěceným výkladem průvodců je ojedinělou příležitostí k seznámení se s dávnou historií ruční výroby papíru. V období hlavní turistické sezóny je nabídka pro návštěvníky rozšířena o další aktivity - možnost zhotovení vlastnoručních listů papíru, tvůrčí dílny s našimi lektory, speciální večerní prohlídky a pravidelné sezónní výstavy v galerii Muzea papíru.




Zachovalé území ledovcového karu najdete v Národní přírodní rezervaci Praděd. Jedná se o Velkou kotlinu, bezlesý skalnatý amfiteátr vkliňující se hluboko do lesních porostů, který je udržován častými sněhovými lavinami. Velké kotlina náleží nejen k nejcennějším a nejzajímavějším částem horské přírody Hrubého Jeseníku, ale svým přírodovědeckým významem se řadí mezi nejhodnotnější zachovalé přírodní celky střední Evropy. Dříve byla označována jako botanická zahrada nebo zoologická zahrada Jeseníků. V roce 1955 byla prohlášena za státní přírodní rezervaci, 1971 zde byla otevřena naučná stezka se sedmi naučnými zastávkami. Celá stezka vede po modré turistické značce na Ovčárnu, odkud lze nastoupit na další turistické trasy. Mimo tuto značenou cestu je do rezervace vstup přísně zakázán. Výlet může začínat i v Karlově, kde se po pravé straně zvedá skalnatý ostroh Kapličkový vrch s kaplí Nejsvětější Trojice z roku 1690, kde je dnes muzeum. Dále pak jdete přes řeku a ze silnice odbočíte na lesní cestu a jdete po modré proti proudu Moravice. Asi po 5km se dostanete na spodní vyhlídkovou plošinu Velké kotliny. Pohled do monumentálního ledovcového kotle obrušovaného sněhovými lavinami je úchvatný. Určitě stojí za to mít s sebou dalekohled, jinak zůstanou mnohé z krás očím utajeny.




V Priessnitzových lázních v Jesníku čepují konopné pivo! Bylinná piva jsou lidstvu známa více než dva tisíce let a ve své podstatě fungovala jako jedna z možností přírodního léčiva. Vincenz Priessnitz je považován především za zakladatele moderní hydroterapie, ale také za velkého přírodního léčitele. A s tím samozřejmě souvisí i využití léčivých bylin. Proto je zajímavé nabídnout hostům produkt ve svém základu obyčejný, ale obohacený o myšlenku a tradici přírodního léčitelství, které hlásal Priessnitz. Konopné pivo pro Priessnitzovy léčebné lázně exkluzivně vaří podkrkonošský pivovar v Nové Pace, který vůbec jako první konopné pivo na český trh před několika lety uvedl. Výtažek konopí setého, kterým je pivo obohaceno, obsahuje celou řadu vitamínů a nenasycených mastných kyselin, především Omega 6 a Omega 3, proto má také povzbuzující účinky. Lahvové ho lze koupit na všech recepcích lázeňských domů, v denním bar sanatoria Priessnitz, kinokavárně Sofie i v lázeňském informačním centru. Točené lze ochutnat na terase Sofie, která se nachází pod stejnojmennou kinokavárnou, nikde jinde se lázeňské konopné pivo nečepuje.




Navštivte novou stálou expozici ve Vlastivědném muzeu Jesenicka ve Vodní tvrzi v Jeseníku. Expozice je věnovaná čarodějnickým procesům na Jesenicku v 17. století. Představuje historii rozsáhlého honu na čarodějnice, ke kterému došlo v regionu v letech 1622-1695. Víra v pomocníky ďábla, kteří zaprodali své duše, přerostla v davovou hysterii a začalo pronásledování nevinných lidí obviněných z čarodějnictví. Vrchnost měla z procesů velké zisky. Celkový počet odsouzených v tehdejším nisském knížectví vystoupil na 250 osob. Svým rozsahem a brutalitou nemají ve střední Evropě obdoby.
Součástí nákladného technického vybavení expozice je FogScreenTM - speciální zařízení, díky němuž bude moci divák shlédnout filmové zpracování prvního čarodějnického případu na Jesenicku s Barborou Schmiedovou, promítané nikoli na plátno, nýbrž do suché mlhy.
Vstup je nutný si rezervovat, prohlídka trvá 45 minut ve skupinách po 12 lidech.



Sportovní vyžití

Sportovní areál Horní Město nabízí víceúčelové hřiště s umělým povrchem, hřiště na plážový volejbal, travnaté hřiště na kopanou, spoustu herních prvků pro děti. V zimním období tratě pro běžecké lyžování a umělé kluziště.

Jízdárna Horní Město - Skály. Mezi služby, které jízdárna provádí, patří zejména chov a výcvik koní. Můžete se zúčastnit některé ze zábavných akcí, jež jsou zde pravidelně pořádány. V jezdeckém areálu se nachází též krytá hala o rozloze 60x26m.  Tel: 725 702 565

Ranč N v Albrechticích u Rýmařova nabízí možnost westernového ježdění s doprovodem (sedlání westernovými sedly), nebo možnosti výuky jízdy na koních. Na koni si můžete vyjet na nedaleký hrad Sovinec či Rešovské vodopády. Adresa: Albrechtice u Rýmařova 30,  tel: 739 055 610

Tenisový kurt (antuka) ve Staré Vsi u Rýmařova je možné si pronajmout od května do září, provozní doba 09:00-20:00, tel: 721 886 540

Fitnes v Rýmařově - posilovna pro kondiční posilování i tréning pokročilých sportovců. K dispozici je též solárium, spinning a lymfodrenáže. Palackého 43, Rýmařov, tel: 602 584 104, 737 966 528.



Památky

Radnice Rýmařov - Starobylá dominanta kdysi středověkého rynku a celého města v sobě díky častým požárům nese stopy všech slohů, jimiž město za dobu své dlouhé existence prošlo. Renesanční podobu stavby dokládají vyobrazení na mapách Pavla Fabricia z let 1569-1575 a oktogonální nástavba věže, původně s prostou jehlancovou helmicí. Raně barokní přestavbu po požáru roku 1668 zachycuje veduta města z roku 1693. Dne 3. dubna 1790 nepřežila radnice hrůzný požár, jemuž podlehlo kromě sklepů a několika kamenných přízemí úplně celé město i se svými dvěma předměstími. Díky pomoci řady moravských měst a tehdejších majitelů panství - Harrachů, vybudovali občané téměř od základů znovu celý Rýmařov i sjeho správním centrem, ale již do půvabné podoby ve stylu klasicismu a empíru. Nad vchodem do radnice je umístěn kamenný znak města z roku 1844. Poslední restaurační práce proběhly v letech 1991-1994

Městské muzeum Rýmařov založil v roce 1901 místní podnikatel a představitel města Wilhelm Ludwig. Nabízí ve čtyřech expozicích přehled historického vývoje Rýmařovska, historii zdejšího dolování a textilnictví (unikátní sbírka hedvábných brokátů) a geologii jižního Jesenicka. K muzeu patří i externí volně přístupná geologická expozice v lokalitě Hrádek. Součástí muzea je též Galerie Octopus.

Hrádek v Rýmařově - Opevněné správní centrum zde vzniklo již před r. 1250. Pod jeho ochranou pak bylo v 70. letech 13. stol. založeno město Rýmařov. Po zbudování městských hradeb se stal Hrádek nejvýznamnějším strategickým místem obrany města. Od poloviny 14. stol. se pevnost stala sídlem královského fojta, které však r. 1405 lehlo popelem. Na přelomu 13. a 14. stol. se zde tavilo zlato, později železná ruda. Lokalita je využívána jako externí součást geologické expozice Městského muzea Rýmařov a jako expozice představující historii tohoto místa.

Kaple Navštívení Panny Marie (zvaná V Lipkách) v Rýmařově - kaple, jež se nazývá perlou severomoravského baroka, vznikla na místě starší církevní stavby v letech 1710-1715 v sousedství staré poustevny. Autorem nezvyklé oválné stavby byl nadaný rýmařovský stavitel Friedrich Hosler. Prostor kaple zaujme především freskami, které vytvořil olomoucký malíř Ferdinand Naboth (asi 1664-1714) se svým tovaryšem Janem Kryštofem Flandkem (1694-1774) z blízkých Janovic. V dobách válek, morů a živelných pohrom byla kaple vždy cílem prosebných procesí z celého kraje. V předpolí kaple bychom našli společné hroby obětí morů z okolních vesnic. Za pozornost též stojí zdařilá pozdně barokní socha Panny Marie Vítězné (rok 1774) a lidové sousoší Ukřižování (rok 1812) v prostoru před kaplí.

Kostel sv. Michaela v Rýmařově - Římskokatolický farní kostel sv. Michaela stojí v severní části historického jádra města, na hraně svahu k Podolskému potoku. Jde o renesanční trojdílnou stavbu se starším pozdně gotickým jádrem. V    letech 1609-1618 byla stavba celkově upravena a v roce 1688 doplněna o Růžencovou kapli. Po ničivém požáru v roce 1790 byl kostel opraven. V posledních letech prošel celkovou rekonstrukcí.

Soubor barokních soch v Rýmařově - Na náměstí stojí za pozornost mariánský sloup z roku 1683 s Dietrichštejnským a Hoffmanským erbem, který korunuje vysoce hodnotná plastika modlící se Neposkvrněné Panny Marie od olomouckého sochaře Františka Leblose. Níže umístil další olomoucký mistr Severin Tischler r. 1733 sochu nejvýznamnějšího barokního světce Jana Nepomuckého. Kamenný pranýřz roku 1680 je nyní uložen ve vstupní části městského muzea v dolní části náměstí. Za pozornost též stojí zdařilá pozdně barokní socha Panny Marie Vítězné (1774) a lidové sousoší Ukřižování (1812), které se nachází v prostoru u kaple Navštívení Panny Marie (zv. V Lipkách).

Janovický zámek - Renesanční zámek Janovice se nachází v Rýmařově - místní část Janovice. Původní pozdně gotickou tvrz postavil v letech 1520-1530 zástavní pán Petr ze Žerotína. Počínaje rokem 1586 začaly stavební práce a tvrz se změnila na příjemný renesanční zámek. V    roce 1763-1765 proběhla zásadní přestavba zámku v pozdně barokním slohu, kterou provedl významný stavitel Gottfried Weisser. Dnešní tvář získal zámek v letech 1827-1850. V druhé polovině 19. století se stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů. Nejtěžší chvíle nastaly po roce 1945. V roce 1949 zde byl zřízen archiv Olomouckého kraje (zrušen v roce 2002).




 





Najdete nás na Facebooku www.facebook.com/okservice.dobrecov

vytvořil Martin Pokorný