|
|
|
|
Poloha Dobřečova je vpravdě ideální; většina
zajímavostí Jeseníků se nachází v jeho blízkém okolí (do vzdálenosti 35km) -
Karlova Studánka, Velké Losiny, Šumperk, vodní nádrž Slezská Harta,
Vrbno pod Pradědem, "Skřítek" - rozcestí mnoha turistických tras.
Trochu dále, kolem 50km pak máte Šerák-Keprník, Králický Sněžník,
Krnov, hranice s Polskem,...
Jesenická příroda je v některých částech natolik jedinečná,
že zde byla v roce 1969 na ploše 740 kilometrů čtverečních vyhlášena
chráněná krajinná oblast. Na území Jeseníků vznikly dokonce národní
přírodní rezervace: Praděd, Šerák-Keprník, Rejvíz a rašeliniště Skřítek.
Kromě zachovalé přírody představuje oblast Jeseníků důležité
vodohospodářské území. V oblasti Králického Sněžníku na jižním svahu
hory Klepý se nachází uzel rozvodí tří moří, a to moře Severního, Baltského a Černého. Rozvodí mezi Baltským a Černým mořem probíhá hlavním hřebenem Hrubého Jeseníku.
Zdejší drsný kraj zrodil geniálního léčitele Vincenta Priessnitze,
pro kterého bylo pozorné sledování zdejší přírody podle jeho
životopisců jedinou lékařskou univerzitou, kterou absolvoval. Světově
proslulý rodák založil tradici léčení vodou, ve kterém dodnes pokračují
stovky lázní po celém světě.
Tipy na výlety
|
Neobyčejně půvabný hrad Sovinec najdete na skalnatém výběžku v
horském údolí Nízkého Jesníku, asi 15km jižně od Rýmařova. Hrad
založili mezi léty 1329-1332 příslušníci roku, který se od roku 1348
nazýval po hradu "páni ze Sovince". 1474 jejich panství zpustošil
Matyáš Korvín. Poslední dědici vymřeli po meči 1543, panství se pak
ujal Kryštov z Boskovic a rozšířil hrad o pohodlné renesanční sídlo.
Jan Kobylka, poslední český majitel a ochránce pečeti Matyáše
Habsburského, prodal 1623 panství Řádu německých rytířů. Ti hrad
výrazně zrekonstruovali pro kněžský řád a později lesnickou školu. Roku
1904 byl změněn na sídlo velmistra Řádu německých rytířů. Roku 1938
zlikvidovali řád nacisté, většina bratří skončina v koncentračních
táborech a hrad sloužil Wermachtu jako zajatecký tábor. V květku 1945
zničil hrad požár, který vznikl za dodnes nevyjasněných okolností - buď
ustupujícími jednotkami Wermachtu, nebo spíše sovětskými oddíly.
Rekonstrukce probíká od 90.let 20.století. Na hradě, kde je prohlídka bez průvodce se pořádají kulturní akce,
vystoupení šermířů, herců, předvádí se tradiční řemesla a jarmarky,
promítají se filmy a setkávají rezbáři. Je ve správě Muzea v Bruntále.
|
|
Rešovské vodopády jsou oblíbený turistický cíl. Jedná se o chráněný
přírodní výtvor a zároveň největší vodopády Nízkého Jeseníku, v údolí
na horním toku říčky Huntavy. Říčka zde prochází hlubokým úzkým kaňonem
přes několil vodopádů a kaskád. Pod vodopády kdysi pracoval vodní mlýn.
V kaňonovitém údolí se kolem vodopádů zachovaly původní jedlobučiny s
kapradinami, mechová společenstva stinných skal a padlých kmenů.
Protože je tato romantická přírodní lokalita turisticky oblíbeným
místem, byla v údolí zřízena trasa, která provádí pěší návštěvníky
nejkrásnějšími partiemi údolí a skalního kaňonu podél toku Huntavy, což
je umožněno systémem dřevěných mostů, schodů a lávek doplněným
vyhlídkami na nejpozoruhodnější partie. Trasa vede po značené
turistické stezce. Nejsnadnější přístup k vodopádům je z vesnice Rešov - cestou z Dobřečova směrem na Rýmařov odbočte v obci Skály vpravo.
|
|
Pradědova galerie u Halouzků se rozkládá na rozloze 4 hektarů. Během prohlídky můžete shlédnou velké množství vyřezaných plastik zvířat či betlém v životní velikosti, který čítá 154 soch a váží 20 tun. Nechybí zde ani slon či velbloud v životní velikosti.
Dominantou celé galerie je pak socha vládce jesenických hor - Praděda, která se tyčí do výše 10,4m a váží okoli 15 tun. Po ní je také celá galerie pojmenována. Galerie se nachází kousek v obci Jiříkov, kousek od hradu Sovince a návštěvu vřele doporučujeme!
|
|
Po nejvýše položeném moravském hradu Rabštejn (863m) zůstaly dnes
málo znatelné ruiny. Přesto, nebo možná právě proto, dnes patří
Rabštejn mezi turisticky atraktivní místa. Z vyhlídky na vrcholu
zadních skal, kam lze vylézt po dřevěném žebříku ve skalní puklině, je
krásný pohled na Jeseníky a na druhé straně až na Hanou.
Dvě skalní hradby jsou 25 až 35 m vysoké a jsou dnes cvičným horolezeckým terénem, pod zříceninou je horolezecké tábořiště.
Rabštejn patří k největší a nejznámější lezecké oblasti na severní
Moravě. Jsou zde cesty všech stupňů obtížnosti, takže si zde zalezou
jak rekreační lezci tak lovci extrémů. Skála je pevná a bohatě členěná.
Lezení je rozmanité, od stěnového lezení a převisů po komíny a spáry.
|
|
Horské sedlo "Skřítek" odděluje na jihu pohoří Hrubého Jeseníku od Hraběšické vrchoviny a leží v nadmořské výšce 877mnm. Pro
svoji polohu je východiskem pro řadu turistických značených cílů -
letních, i zimních běžkařských. Nejvyhledávanější je hlavní hřebenová
trasa směrem na Jelení studánku, Petrovy kameny a Ovčárnu. V sedle se nachází rašeliniště o rozloze 166ha, které je národní přírodní rezervací, ale není přístupné veřejnosti.
V centrální části má rezervace ráz tundry s jednotlivými exempláři
břízy karpatské, tůňkami a mokřadly. Území je významným hnízdištěm čápa
černého, sýce rousného a jeřábka lesního. Lesní porosty zde přesahují věk 160 let. Najdete zde také motorest, jehož parkoviště hlídá socha "Skřítka", dobrého ducha Jeseníků, po němž je toto místo pojmenováno. Skřítek vypadá ze všech stran stejně. Pokud jste příznivci turistiky, neměli byste návštevu Skřítka vynechat!
|
|
Praděd je nejvyšší hora nejen Jeseníků, ale také celé Moravy (1491m n.m.).
Je to současně nejatraktivnější místo Národní přírodní rezervace. V
celé oblasti je celá řada značených turistických tras, pěších i
cyklistických. Na vrcholu byla vybudována televizní věž s vysílačem
(162m), rozhlednou ve výšce 40m a restaurací. Za příznivých podmínek (velmi dobré viditelnosti) lze z rozhledny spatřit Beskydy, Krkonoše, polské roviny i Vysoké Tatry, Malou Fatru a někdy dokonce Nízké Alpy v Rakousku.
Na Pradědu je nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1°C.
Na severním úbočí vrcholu najdeme rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály
s unikátní květenou. Na vrcholu stála původně kamenná rozhledna z let
1903 až 1912. Věž byla postavena v romantickém duchu starého gotického
hradu. Po druhé světové válce chátrala a zřítila se. V roce 1968 bylo
započato s výstavbou 162 m vysokého vysílače (1970). Celá stavba byla
dokončena roku 1983 otevřením restaurace.
|
|
Karlova studánka jsou moderní a ojediněle přebudované lázně uprostřed krásné jesenické přírody.
První zmínky o léčivých pramenech jsou z počátku 18.století. Lázně
založil nejmladší syn Marie Terezie, Maxmilian II. František v r.1780.
K přírodním léčivým zdrojům patří kromě klimatu (místo s nejčistějším
ovzduším v ČR) také přírodní oxid uhličitý a minerální voda, která
slouží k přípravě uhličitých koupelí i rašelinových zábalů, k inhalaci
a k pití. Mezi oblíbená místa patří bazén s teplou slanou vodou (32 až
34°C), podvodními lehátky, lavicemi a masážními proudy. Najdete tu také
vířivku, finskou saunu, tepidarium a solnou jeskyni. Lázeňský park
zdobí umělý vodopád a geologická expozice hornin z oblasti Jeseníků. Minerální voda a přírodní oxid uhličitý jsou získávány z hloubky 127 m. V
lázních probíhá komplexní lázeňská léčba pro onemocnění horních cest
dýchacích, stavy po nemocích onkologických a také cévní nemoci (vysoký
krevní tlak) a pohybové (kloubní a páteřní obtíže). Dále zde probíhají
rekreační a relaxační programy s různou délkou pobytu.
|
|
Zámek Velké Losiny dal zbudovat na místě tvrze Jan ml. ze Žerotína v roce 1589.
Zároveň byly zvelebeny místní lázně, o jejichž léčivých pramenech je
již zmínka z roku 1562. Společně s papírnou (1596) se jedná o tři
nejvýznamnější objekty Velkých Losin. Celý zámecký komplex prošel za
mnohá staletí četnými stavebními úpravami, které jej postupně zobrazily
až do současné známé podoby. Při prohlídce zámku návštěvníky ohromí především unikátní rytířský sál
vyzdobený koženými tapetami, kachlovými kamny (z r. 1589) a stejně
starým příborníkem. K nejcennějšímu mobiliáři patří tapisérie ze 17.
století s výjevy z antické mytologie. V tzv. barokním křídle je
instalována obrazárna s díly středoevropských malířů 17. až 19.
století. Z daleka viditelnou dominantou zámku je osmiboká šestipodlažní
věž se zámeckými hodinami. Zámek Velké Losiny neblaze proslul
krvavými procesy s čarodějnicemi v 17. století (období působení
inkvizitora Bobliga z Edelstadtu). V jeho komnatách byl z části natočen film Kladivo na čarodějnice (podle stejnojmenné knižní předlohy Václava Kaplického), zachycující osudy lidí falešně nařčených ze spolku s ďáblem.
|
|
Původně žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje ve Velkých Losinách nepřetržitě od konce 16. století až do dnešních dnů.
Je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla,
jediná svého druhu v České republice. Papírenská manufaktura ve Velkých
Losinách představuje svým návštěvníkům na dvou prohlídkových okruzích
Muzea papíru tradiční výrobní techniku papíru, dějiny řemesla i řadu
technických zajímavostí. Umožní vám nahlédnout do minulosti a
současnosti kdysi velmi známého, ceněného a rozšířeného řemesla. Ruční
papíry se více než čtyři staletí stále vyrábějí v autentických
prostorách této technické a kulturní památky. Prohlídka areálu se
zasvěceným výkladem průvodců je ojedinělou příležitostí k seznámení se
s dávnou historií ruční výroby papíru. V období hlavní turistické
sezóny je nabídka pro návštěvníky rozšířena o další aktivity - možnost
zhotovení vlastnoručních listů papíru, tvůrčí dílny s našimi lektory,
speciální večerní prohlídky a pravidelné sezónní výstavy v galerii
Muzea papíru.
|
|
Zachovalé území ledovcového karu najdete v Národní přírodní rezervaci Praděd. Jedná se o Velkou kotlinu, bezlesý skalnatý amfiteátr vkliňující se hluboko do lesních porostů, který je udržován častými sněhovými lavinami. Velké
kotlina náleží nejen k nejcennějším a nejzajímavějším částem horské
přírody Hrubého Jeseníku, ale svým přírodovědeckým významem se řadí
mezi nejhodnotnější zachovalé přírodní celky střední Evropy. Dříve
byla označována jako botanická zahrada nebo zoologická zahrada
Jeseníků. V roce 1955 byla prohlášena za státní přírodní rezervaci,
1971 zde byla otevřena naučná stezka se sedmi naučnými zastávkami. Celá
stezka vede po modré turistické značce na Ovčárnu, odkud lze nastoupit
na další turistické trasy. Mimo tuto značenou cestu je do rezervace
vstup přísně zakázán. Výlet může začínat i v Karlově, kde se po
pravé straně zvedá skalnatý ostroh Kapličkový vrch s kaplí Nejsvětější
Trojice z roku 1690, kde je dnes muzeum. Dále pak jdete přes řeku a ze
silnice odbočíte na lesní cestu a jdete po modré proti proudu Moravice.
Asi po 5km se dostanete na spodní vyhlídkovou plošinu Velké kotliny. Pohled do monumentálního ledovcového kotle obrušovaného sněhovými lavinami je úchvatný. Určitě stojí za to mít s sebou dalekohled, jinak zůstanou mnohé z krás očím utajeny.
|
|
V Priessnitzových lázních v Jesníku čepují konopné pivo!
Bylinná piva jsou lidstvu známa více než dva tisíce let a ve své
podstatě fungovala jako jedna z možností přírodního léčiva. Vincenz
Priessnitz je považován především za zakladatele moderní hydroterapie,
ale také za velkého přírodního léčitele. A s tím samozřejmě souvisí i
využití léčivých bylin. Proto je zajímavé nabídnout hostům produkt ve
svém základu obyčejný, ale obohacený o myšlenku a tradici přírodního
léčitelství, které hlásal Priessnitz. Konopné pivo pro Priessnitzovy léčebné lázně exkluzivně vaří podkrkonošský pivovar v Nové Pace,
který vůbec jako první konopné pivo na český trh před několika lety
uvedl. Výtažek konopí setého, kterým je pivo obohaceno, obsahuje celou
řadu vitamínů a nenasycených mastných kyselin, především Omega 6 a
Omega 3, proto má také povzbuzující účinky. Lahvové ho lze koupit na
všech recepcích lázeňských domů, v denním bar sanatoria Priessnitz,
kinokavárně Sofie i v lázeňském informačním centru. Točené lze
ochutnat na terase Sofie, která se nachází pod stejnojmennou
kinokavárnou, nikde jinde se lázeňské konopné pivo nečepuje.
|
|
Navštivte novou stálou expozici ve Vlastivědném muzeu Jesenicka ve Vodní tvrzi v Jeseníku. Expozice je věnovaná čarodějnickým procesům
na Jesenicku v 17. století. Představuje historii rozsáhlého honu na
čarodějnice, ke kterému došlo v regionu v letech 1622-1695. Víra v
pomocníky ďábla, kteří zaprodali své duše, přerostla v davovou hysterii
a začalo pronásledování nevinných lidí obviněných z čarodějnictví.
Vrchnost měla z procesů velké zisky. Celkový počet odsouzených v
tehdejším nisském knížectví vystoupil na 250 osob. Svým rozsahem a brutalitou nemají ve střední Evropě obdoby.
Součástí nákladného technického vybavení expozice je FogScreenTM - speciální zařízení, díky němuž bude moci divák shlédnout filmové zpracování prvního čarodějnického případu na Jesenicku s Barborou Schmiedovou, promítané nikoli na plátno, nýbrž do suché mlhy.
Vstup je nutný si rezervovat, prohlídka trvá 45 minut ve skupinách po 12 lidech.
|
Sportovní vyžití
Sportovní areál Horní Město nabízí víceúčelové hřiště s
umělým povrchem, hřiště na plážový volejbal, travnaté hřiště na
kopanou, spoustu herních prvků pro děti. V zimním období tratě pro
běžecké lyžování a umělé kluziště.
Jízdárna Horní Město - Skály. Mezi služby, které jízdárna
provádí, patří zejména chov a výcvik koní. Můžete se zúčastnit některé
ze zábavných akcí, jež jsou zde pravidelně pořádány. V jezdeckém areálu
se nachází též krytá hala o rozloze 60x26m. Tel: 725 702 565
Ranč N v Albrechticích u Rýmařova nabízí možnost
westernového ježdění s doprovodem (sedlání westernovými sedly), nebo
možnosti výuky jízdy na koních. Na koni si můžete vyjet na nedaleký
hrad Sovinec či Rešovské vodopády. Adresa: Albrechtice u Rýmařova
30, tel: 739 055 610
Tenisový kurt (antuka) ve Staré Vsi u Rýmařova je možné si pronajmout od května do září, provozní doba 09:00-20:00, tel: 721 886 540
Fitnes v Rýmařově - posilovna pro kondiční posilování i
tréning pokročilých sportovců. K dispozici je též solárium, spinning a
lymfodrenáže. Palackého 43, Rýmařov, tel: 602 584 104, 737 966 528.
Památky
Radnice Rýmařov - Starobylá dominanta kdysi středověkého
rynku a celého města v sobě díky častým požárům nese stopy všech slohů,
jimiž město za dobu své dlouhé existence prošlo. Renesanční podobu
stavby dokládají vyobrazení na mapách Pavla Fabricia z let 1569-1575 a
oktogonální nástavba věže, původně s prostou jehlancovou helmicí. Raně
barokní přestavbu po požáru roku 1668 zachycuje veduta města z roku
1693. Dne 3. dubna 1790 nepřežila radnice hrůzný požár, jemuž podlehlo
kromě sklepů a několika kamenných přízemí úplně celé město i se svými
dvěma předměstími. Díky pomoci řady moravských měst a tehdejších
majitelů panství - Harrachů, vybudovali občané téměř od základů znovu
celý Rýmařov i sjeho správním centrem, ale již do půvabné podoby ve
stylu klasicismu a empíru. Nad vchodem do radnice je umístěn kamenný
znak města z roku 1844. Poslední restaurační práce proběhly v letech
1991-1994
Městské muzeum Rýmařov založil v roce 1901 místní
podnikatel a představitel města Wilhelm Ludwig. Nabízí ve čtyřech
expozicích přehled historického vývoje Rýmařovska, historii zdejšího
dolování a textilnictví (unikátní sbírka hedvábných brokátů) a geologii
jižního Jesenicka. K muzeu patří i externí volně přístupná geologická
expozice v lokalitě Hrádek. Součástí muzea je též Galerie Octopus.
Hrádek v Rýmařově - Opevněné správní centrum zde vzniklo
již před r. 1250. Pod jeho ochranou pak bylo v 70. letech 13. stol.
založeno město Rýmařov. Po zbudování městských hradeb se stal Hrádek
nejvýznamnějším strategickým místem obrany města. Od poloviny 14. stol.
se pevnost stala sídlem královského fojta, které však r. 1405 lehlo
popelem. Na přelomu 13. a 14. stol. se zde tavilo zlato, později
železná ruda. Lokalita je využívána jako externí součást geologické
expozice Městského muzea Rýmařov a jako expozice představující historii
tohoto místa.
Kaple Navštívení Panny Marie (zvaná V Lipkách) v Rýmařově
- kaple, jež se nazývá perlou severomoravského baroka, vznikla na místě
starší církevní stavby v letech 1710-1715 v sousedství staré poustevny.
Autorem nezvyklé oválné stavby byl nadaný rýmařovský stavitel Friedrich
Hosler. Prostor kaple zaujme především freskami, které vytvořil
olomoucký malíř Ferdinand Naboth (asi 1664-1714) se svým tovaryšem
Janem Kryštofem Flandkem (1694-1774) z blízkých Janovic. V dobách
válek, morů a živelných pohrom byla kaple vždy cílem prosebných procesí
z celého kraje. V předpolí kaple bychom našli společné hroby obětí morů
z okolních vesnic. Za pozornost též stojí zdařilá pozdně barokní socha
Panny Marie Vítězné (rok 1774) a lidové sousoší Ukřižování (rok 1812) v
prostoru před kaplí.
Kostel sv. Michaela v Rýmařově - Římskokatolický farní
kostel sv. Michaela stojí v severní části historického jádra města, na
hraně svahu k Podolskému potoku. Jde o renesanční trojdílnou stavbu se
starším pozdně gotickým jádrem. V letech 1609-1618
byla stavba celkově upravena a v roce 1688 doplněna o Růžencovou kapli.
Po ničivém požáru v roce 1790 byl kostel opraven. V posledních letech
prošel celkovou rekonstrukcí.
Soubor barokních soch v Rýmařově - Na náměstí stojí za
pozornost mariánský sloup z roku 1683 s Dietrichštejnským a Hoffmanským
erbem, který korunuje vysoce hodnotná plastika modlící se Neposkvrněné
Panny Marie od olomouckého sochaře Františka Leblose. Níže umístil
další olomoucký mistr Severin Tischler r. 1733 sochu nejvýznamnějšího
barokního světce Jana Nepomuckého. Kamenný pranýřz roku 1680 je nyní
uložen ve vstupní části městského muzea v dolní části náměstí. Za
pozornost též stojí zdařilá pozdně barokní socha Panny Marie Vítězné
(1774) a lidové sousoší Ukřižování (1812), které se nachází v prostoru
u kaple Navštívení Panny Marie (zv. V Lipkách).
Janovický zámek - Renesanční zámek Janovice se nachází v
Rýmařově - místní část Janovice. Původní pozdně gotickou tvrz postavil
v letech 1520-1530 zástavní pán Petr ze Žerotína. Počínaje rokem 1586
začaly stavební práce a tvrz se změnila na příjemný renesanční zámek.
V roce 1763-1765 proběhla zásadní přestavba zámku v
pozdně barokním slohu, kterou provedl významný stavitel Gottfried
Weisser. Dnešní tvář získal zámek v letech 1827-1850. V druhé polovině
19. století se stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů. Nejtěžší
chvíle nastaly po roce 1945. V roce 1949 zde byl zřízen archiv
Olomouckého kraje (zrušen v roce 2002).
|
|
|
|
|
